Otava

Otava je seno z druhé sklizně v jednom roce – tedy tráva (a luční porost), který znovu narostl po první seči, a pak se posekal a usušil na seno. Někdy se v dobrých letech dělá i třetí sklizeň, ale slovo „otava“ se nejčastěji používá právě pro druhou seč. 

Jak otava vzniká

1. Louka se poprvé poseče (první seč).
2. Louka si „odpočine“ a znovu obrazí – naroste nová tráva.
3. Tato nová tráva se poseče podruhé a usuší. Výsledkem je otava.

Čím se otava liší od první seče

To, jak otava vypadá a jak se chová při krmení, záleží na počasí, termínu seče a druhovém složení louky. Často ale platí:

• Bývá jemnější: mívá měkčí, kratší stébla a víc „listové“ části, takže se malým zvířátkům snáz žvýká.
• Mívá méně květů a klasů: protože je to mladší porost, často ještě nestihne tolik vykvést.
• Je jí obvykle méně než první seče: druhý růst je víc závislý na deštích a teplotách. Takže je zkrátka trochu vzácnější.

Pozor: „otava“ neznamená automaticky „lepší seno“. Někteří býložravci preferují otavu, jiní první seč. Napsali jsme o tom i článek :)

Pro koho se otava často hodí (a proč)

• Králíci a morčata: jemnější struktura bývá pro mnoho zvířat příjemnější na žvýkání. Základ ale zůstává stejný: seno má být čisté, suché, bez zatuchliny a bez plísně.
• Činčily a osmáci degu: u nich se obvykle hodně řeší „jemnost“ a také čistota sena (aby nebylo zatuchlé a prašné). Proto se otava často uvádí jako vhodná volba právě pro drobné býložravce.